Výživa králíků
Králíka řadíme z pohledu výživy do býložravců. Jeho organismus je uzpůsoben k zužitkování nejrůznějších krmiv rostlinného původu. Dříve než se dostaneme k výkladu o jednotlivých krmivech probereme si jednotlivé živiny.
Potřeba živin v krmných dávkách králíků je uváděna v těchto ukazatelích: Bílkoviny
Cukry
Hrubá vláknina
Tuky
Minerální látky
Stopové prvky
Vitamíny
Voda
Bílkoviny – jsou základními stavebními látkami v těle. Zabezpečují v těle růst všech tkání,obnovu opotřebovaných tkání a umožňují tvorbu žádaných produktů (masa, kožky,vlny apod.) Podíl bílkovin v těle králíka je asi 19-21%. U králíků připadají v úvahu převážně bílkoviny rostlinného původu, které králík přetváří na bílkoviny živočišné. V menším množství jsou do krmné dávky přidávány bílkoviny živočišného původu přímo a to ve formě např. rybí moučky nebo mléka. Potřeba bílkovin v krmné dávce dospělého králíka je asi 4-6 g na 1 kg živé hmotnosti. Bílkoviny tvoří i největší podíl v mateřském mléce králic a to asi 14 – 15%. Bílkoviny se skládají z aminokyselin, které se řetězením spojují s minerálními látkami a vytvářejí nové tkáně. Aminokyseliny rozdělujeme na ty, které si králíci umí sami vytvořit a na ty jenž je nutné dodávat v krmivech uměle, protože si je tělo králíka neumí samo vytvořit. Stravitelnost bílkovin činí 70-80%. Všechny bílkoviny obsahují organický dusík, proto jejich množství v krmivech udáváme tzv. dusíkatých látkách.
Cukry ( sacharidy ) – jsou další nezbytnou živinou a dodavatelem energie. Jsou hlavní složkou krmiv rostlinného původu.Skládají se převážně z kyslíku, vodíku a uhlíku. Nejvýznamnější jsou glukóza, fruktóza, xylóza, sacharóza, celulóza a laktóza. Samo tělo zvířat obsahuje jen málo cukrů, protože se neustále spotřebovávají. Jejich obsah ve svalovině nebývá větší než 6%. Spalováním sacharidů v těle zvířete se vytváří energie,která je nutná k vytvoření tepla,trávení, dýchání a pohybu. Při příjmu přebytečného množství cukrů přemění tělo cukry na tuk.
Tuky ( lipidy)- jsou zásobárnou koncentrované energie v těle, slouží jako tepelná izolace a chrání vnitřní orgány. Obsahují vitamíny rozpustné v tucích ( A,D,E,K ).Vyšší obsah tuků v krmivech snižuje příjem krmiva. Obsah tuků v krmné dávce králíka by měl být přibližně mezi 4-5%. Vyšší nároky mají kojící králice, vzhledem k vysokému obsahu tuku ve vyprodukovaném mléce. Rozkladem tuků se uvolní 2,5 krát více energie než při spalování cukrů. Obsah tuků v těle zvířat je rozdílný podle věku a výživného stavu. Průměrné zastoupení tuku v těle králíka je asi 6%. Před příchodem zimy si králíci tvoří zásoby tuku na zimu. Stravitelnost tuků ovlivňuje kvalitu králičího masa. V rostlinné potravě je největší zastoupení tuků v semenech rostlin zejména olejnatých. Tuky významně ovlivňují kvalitu srsti zvířat.
Hrubá vláknina- je vlastně polysacharid, který reguluje trávicí proces, ovlivňuje stravitelnost krmiva, především bílkovin. Vlákninu tvoří látky, které organismus potřebuje jako jsou živiny, ale obsahuje i látky,které jsou nestravitelné. Mají však svůj mechanický význam při trávení. Vlákninu tvoří buňkové obaly a rostlinná pletiva. Podíl vlákniny v krmivu se uvádí mezi 15-25%.
Minerální látky – jsou nezbytným faktorem v metabolismu zvířete, mezi nejzákladnější patří vápník,fosfor,draslík,sodík,síra,hořčík a chlor. Bližší popis je v rubrice krmení králíků
Stopové prvky – stejně jako minerální látky jsou nezbytným činitelem v procesu látkové přeměny.
Vitamíny- Jsou organické látky nutné k zabezpečení jednotlivých činností orgánů. Nejdůležitější z nich jsou vitamín A,D,E,K,PP,C a skupina vitamínů B, dále kyselina listová, cholin, biotin a další. Jejich bližší popis najdeme v rubrice krmení králíků.
Voda – je nezbytnou tekutou stránkou stravy králíka, bez ní by nemohl organismus existovat. Je nutná ke všem činnostem organismu. Při neposkytnutí vody živočich hyne.Bližší informace jsou obsaženy taktéž v rubrice krmení králíků.